| Popis výsledku v původním jazyce | Specializovaná mapa s odborným obsahem byla vytvořena syntézou dostupných informací o vybraných urbanistických strukturách, areálech i jednotlivých nemovitých objektech a v nich umístěných nástěnných malbách. Rozsah je časově vymezen obdobím od 13. století do poloviny 16. století a prostorově sleduje území východočeského regionu se zaměřením na kraje Královéhradecký, Pardubický, částečně Středočeský a území historického Kladska. Účelem interaktivní mapy je seznámit širokou i odbornou veřejnost se zachovaným i v průběhu dějin zničeným segmentem urbanistického a architektonického dědictví a nástěnného malířství. nnMapa zachycuje nejvýznamnější stavby a nástěnné malby, zařazené do katalogu projektu v rámci východočeského regionu, definovaného pro účely projektu jako kombinace historických a současných východočeských krajů. Z vložených hesel je patrná rozdílná úroveň jednotlivých urbanistických celků, staveb i maleb, dokládající jak nejvyšší dosažitelné úrovně urbanismu, architektury a nástěnného malířství (především v prostředí královských měst, klášterů a šlechtických sídel), tak i jednodušší provedení na venkovských stavbách a v jejich výmalbě. I navzdory značným ztrátám ve fondu stavebních památek a nástěnných maleb v důsledku husitských válek, bojů v 15. století a zejména novověkého rozvoje regionu se ukazuje, že východní Čechy se po většinu projektem sledované doby podstatně neodlišovaly od ostatních srovnatelných oblastí českých zemí a do úrovně vnitřní periférie poklesly jen dočasně za specifických sociálních, hospodářských a politických podmínek v prostřední třetině 15. věku.nnMapa zahrnuje mimořádně rozsáhlou entitu areálů a objektů profánního i sakrálního účelu, je sem navíc zařazen i urbanismus. Ze staveb obsahuje objekty vojenského charakteru, hrady, městská opevnění a opevněné kostely. Náleží sem i obytné objekty od měšťanských domů k residencím zeměpána a šlechty. K sakrálním objektům náleží rozsáhlé městské a klášterní chrámy, ale i nevelké vesnické kostely a kaple. Značné je rovněž časové rozpětí mezi roky 1250–1550, během něhož prošly východní Čechy zásadními proměnami. Zejména 13. století je vnímáno jako přelomové období, kdy došlo k zásadním politickým, sociálním a hospodářským změnám českých zemí. V oboru urbanismu a architektury se jedná o zásadní změny struktury osídlení se vznikem nových typů sídel, především měst a menších opevněných sídel spojených se zvyšujícím se sebevědomím a hospodářskými možnostmi šlechty a k výstavbě nových druhů architektonických objektů, městských domů, zděných městských opevnění, hradů a menších šlechtických sídel (tvrzí). Ve velkých městech vznikaly honosné městské kostely i klášterní areály. Dochází i ke vzniku vrcholně středověké vesnice, v některých regionech v návaznosti na starší strukturu osídlení, jinde, především v horských a podhorských oblastech, jako výsledku kolonizačního procesu. Ve většině vesnic byly založeny a vystavěny církevní areály s kostelem, hřbitovem a farou. Mapa obsahuje stavební objekty katalogu celého projektu, výjimečně i další objekty. Je tedy zřejmé, že dvě stovky hesel pojednávajících o urbanismu a architektuře zdaleka nejsou úplným zachycením existujícího fondu, zčásti navíc neprozkoumaného (měšťanské domy).nnŠlechtická sídla zastupují především hrady od nejstarších staveb z 2. poloviny 13. století (Brada, Lichnice, architektonicky náročně vybavený Vizmburk) přes řadu pozoruhodných objektů postupně se vyvíjejících (Svojanov, Lipnice, Kost, Trosky, Litice, Potštejn, Kunětická Hora, Ledeč) až po dobu po polovině 16. století, kdy vývoj vojenské techniky dospěl ke specializovanému objektu pevnosti a residenční funkce začaly plnit zámky, jejichž vývoj lze sledovat od konce 15. století (Pardubice, Moravská Třebová). nnMěstská opevnění ve zkoumaném území zastupuje řada více či méně dochovaných realizací od velkých královských měst s dvojím či trojím hradebním okruhem (Hradec Králové, Čáslav, Vysoké Mýto, Havlíčkův Brod, Chrudim, Kladsko, Polička, Moravská Třebová, Broumov) přes jednodušší opevnění s jedinou hradební zdí (Kladská Bystřice, Náchod, Trutnov, Dvůr Králové n. L.) až k poddanským městům a městečkám (Lanškroun, Jičín, Nový Bydžov, Dobruška, Polná, Přibyslav). Rozvoj fortifikace královských měst ukončilo potrestání po odboji roku 1547. nnNejstarší církevní stavby na zkoumaném území vznikaly již v 11. a 12. století. Jednalo se o románské kostely v areálech klášterů (Sedlec, Želiv, Opatovice, Litomyšl, Vilémov) a vlastnické kostely, přirozeně soustředěné především ve staré sídlení oblasti širšího Chrudimska a v okolí Hradce Králové, vyznívající až do poloviny 13. století. S pronikáním gotického slohu a současně prováděnou kolonizací se na zkoumaném území objevují bezvěžové kostely s pravoúhlými presbytáři s žebrovými klenbami (Staré Město u Náchoda, Vlčice, Starý Svojanov), v nově zakládaných městech vznikají od poloviny 13. století monastické areály městských řádů (Hradec Králové, Kladsko, Chrudim, Čáslav, Nový Bydžov) a nejpozději na počátku 14. století královská města začala stavět velké zděné farní kostely, většinou jako dlouhé trojlodní baziliky s dlouhými polygonálními závěry. Výstavba těchto náročných objektů postupovala pomalu. Výtvarná výzdoba kostelů v Hradci Králové a Chrudimi s jednoduchými opěrnými systémy katedrálního typu byla na úrovni dvorských staveb. Jaroměřský kostel z 2. poloviny 14. století měl být původně halový, ale po zničení za husitských válek byl dokončen jako pseudobazilika, možná i pod vlivem královéhradeckého kostela sv. Ducha. Halové kostely byly budovány i ve Dvoře Králové n. L. a v Havlíčkově Brodě. Kladský farní kostel v dnešní podobě vznikal v průběhu 15. století jako trojlodní bazilika a jeho dokončení se protáhlo až do 2. čtvrtiny 16. století. Významná je i skupina částečně spolu těsně provázaných kostelních staveb gotickorenesančního období (Čáslav, Pardubice, Tuněchody). Kostely v malých městech, městečkách a vesnicích byly výrazně prostší. I mezi nimi se však nalezne řada objektů se složitým stavebním vývojem (např. Staré Město u Náchoda, Dolní Újezd u Litomyšle, Rudník) či náročnější stavební podoby (dvoulodní kostely s kaplí místní šlechtické rodiny ve Třech bubnech nebo v Kostelci u Heřmanova Městce nebo se samostatnou kaplí v poloze sakristie v Kuněticích či Lažanech u Skutče), někdy s náročně pojatou malířskou výzdobou či s výjimečným detailem (sestava ozvučnicových nádob v klenbě kostela v Rychnově n. K.). V regionu po celé sledované období vznikaly stavby nejvyšší architektonické a výtvarné úrovně, např. ze staveb konce 14. století proboštský kostel v Práčově či zcela klenuté kostely ve Starých Hradech a Údrnicích na Jičínsku. nnNejstarší a nejvýstavnější měšťanské domy jsou doloženy v prostředí největších královských měst Čáslavi (již z počátku 14. století) a Hradce Králové, v čáslavských domech se objevují i dispoziční zvláštnosti, vybízející k dalšímu studiu. Velmi časný vznik zděné zástavby ve 14. století ve výjimečném poddanském městě Německém (Havlíčkově) Brodě lze spojit s hornickým podnikáním v okolí. Jako celočeská výjimka je dlouhodobě vnímán Hradec Králové s převažující cihelnou architekturou. Ve většině měst se v průběhu středověku prosadila souvislá zděná zástavba, výjimečná je situace v severní části území, kde v Jaroměři, Dvoře Králové, Trutnově, Jičíně, Novém Bydžově či Lanškrouně převažující nadzemní dřevěná či smíšená zástavba zanikala až při požárech v období novověku či demolicích na přelomu 19. a 20. století. Přitom i ve zděných stavbách existoval velký podíl dřevných konstrukcí (dřevěné světnice, stropy, příčky). V průběhu 1. poloviny 16. století se do popředí vývoje dostala poddanská residenční města, jejichž majitelé dokázali po zničujících požárech prosadit přestavbu v jednotném urbanistickém a architektonickém řešení. Jedná se především o pernštejnské Pardubice, Nové Město nad Metují, boskovickou Moravská Třebová a valdštejnské Hostinné. V pernštejnských městech byly používány prefabrikované stavební prvky (pískovcová a terakotová ostění, cihelné tvarovky). V období 1. poloviny 16. století na zkoumaném území vznikl unikátní měšťanský dům kameníka Blažka v Litomyšli s celokamenným sochařsky pojednaným průčelím. Pozoruhodná je ve zkoumaném regionu existence radnic jako objektů samosprávy měst již v předhusitském období v Hradci Králové a významném poddanském městě Litomyšli. Z objektů městské infrastruktury je nutné připomenout zřizování vodovodů v Hradci Králové a Chrudimi již ve 2. třetině 15. století a ve výjimečném Německém Brodě již po roce 1362. nnRozsáhlý segment architektury a stavitelství prakticky chybí. Jde o dřevěné stavby, z nichž se na zkoumaném území zachovaly shodou okolností jen dva nejstarší dřevěné kostely v Čechách a početná skupina dřevěných kostelních zvonic. Na zkoumaném území se dochovala i skupina velmi starých venkovských staveb či jejich částí, pocházejících v nejstarších objektech z 1. poloviny 16. století (Vračovice, tzv. Štáflova chalupa v Havlíčkově Brodě). Roubené, hrázděné a rámové stavby v městech a vesnicích v průběhu pozdějších věků z největší části nahradily modernější objekty a konstrukce z trvanlivějších materiálů, především z kamene a cihel.nnDochované nástěnné malby tvoří především součást zejména chrámových interiérů, výjimečně se vyskytují i v profánních objektech – v interiérech šlechtických sídel. Nejstarší nástěnné malby v regionu pocházejí z období 13. století, v mladších obdobích se vyskytují průběžně. Dodnes dochované a známé nástěnné malby často nelze pro poškození a neúplnost objektivně hodnotit, přesto jsou i zde jednotlivé malby (např. v interiérech pardubického zámku) zařaditelné mezi nejkvalitnější své doby na území českého státu. Pozoruhodná je absence nástěnných maleb v severní části území, daná množstvím dřevěných kostelů, zásadními stavebními zásahy v období novověku, mnohdy zcela likvidujícími starší stavby a v neposlední řadě i nedostatečným průzkumem a poznáním. |
|---|