| Identifikační kód |
RIV/00027073:_____/20:N0000024 |
| Název v původním jazyce | Integrovaná ochrana ovocných dřevin před patogeny z r. Phytophthora |
|---|
| Název v anglickém jazyce |
Integrated management of Phytophthora pathogens in fruit trees |
| Druh |
N - Metodiky (metodiky schválené příslušným orgánem státní správy; metodiky certifikované oprávněným orgánem; metodiky a postupy akreditované oprávněným orgánem), léčebné postupy, památkové postupy, specializované mapy s odborným obsahem |
| Poddruh |
N/A - Metodiky certifikované oprávněným orgánem (NmetC) |
| Jazyk |
cze - čeština |
| Vědní obor |
40106 - Agronomy, plant breeding and plant protection; (Agricultural biotechnology to be 4.4) |
| Rok uplatnění |
2020 |
| Kód důvěrnosti údajů |
S - Úplné a pravdivé údaje o výsledku nepodléhající ochraně podle zvláštních právních předpisů. |
| Počet výskytů výsledku |
2 |
| Popis výsledku v původním jazyce | Invazní druhy z rodu Phytophthora patří k nejvýznamnějším patogenům rostlin a každoročně jsou příčinou mnohamiliardových ztrát v zemědělské produkci. Významné škody způsobují rovněž v ovocnářství, kde byla přítomnost těchto patogenů a značné škody jimi způsobené, identifikovány ve všech významných ovocnářských oblastech světa včetně Evropy. V Evropě se významné škody začaly objevovat od 50. let minulého století, v ČR ovšem pozorovány po dlouhou dobu nebyly. Poslední dobou, zejména pak po r. 2000 byla ovšem na mnoha místech státu zjišťována významná poškození sadů, která byla charakteristická přítomností symptomů typických pro napadení oomycety. Cílem projektu TH02030521 „Identifikace a rozšíření patogenů rodu Phytophthora v ovocných výsadbách a vývoj metody integrované ochrany“ se pak stalo ověřit výskyt těchto organismů v sadech a potvrdit je jako příčinu rozvíjejících se chorob, ověřit symptomatologii chorob a na základě vlastních hodnocení, experimentů a rešerše literatury vytvořit metodiku integrované ochrany ovocných dřevin před oomycety. Na základě plošných odběrů po celém území ČR se podařilo potvrdit, že hlavní příčinou těchto poškození jsou skutečně oomycety; ze sadů ČR se jich podařilo izolovat celkem 30 druhů, z nichž celá řada patří mezi nepůvodní invazní organismy způsobující závažná poškození dřevin. Mezi nimi pak dominoval druh Phytophthora cactorum (plíseň kaktusová), který je obecně rozšířen a znám jako významný patogen ovocných dřevin. Dále byla identifikována celá řada dalších nebezpečných oomycetů (např. P. plurivora, P. cambivora, P. chlamydospora×amnicola) a houbových patogenů. Pro druhy r. Phytophthora je typické zavlékání spolu se školkařským materiálem a spontánní šíření závlahovou vodou, v rámci jednotlivých lokalit se pak šíří drenážemi i splachy, mechanizací, napadanými nadzemními částmi (plody) a dalším způsoby. V sadech pak tyto patogeny způsobují hniloby kořenů, kořenových korun a krčků ovocných dřevin, napadat však mohou kterákoliv živá pletiva hostitelů. Vzhledem k rozšíření, potenciálnímu významu, skrytému způsobu života a obtížné eliminaci patogenů z r. Phytophthora, je nutno tyto organismy považovat za jednu z nejvýznamnějších hrozeb, v jejichž důsledku může dojít nejen ke značným ztrátám na produkci, ale rovněž k dlouhodobému zamoření sadů a případně až k jejich vynucené částečné či úplné likvidaci. Omezení či eliminace těchto patogenů z pěstebních ploch jsou vzhledem k jejich biologii, skrytému způsobu života a omezeným možnostem efektivních zásahů velmi obtížné a vyžadují integrovaný přístup. Opatření, s jejichž pomocí lze omezit význam oomycetů v sadech, lze rozdělit na preventivní a kurativní. V České republice bylo zjištěno, že dominantním (ne však jediným) způsobem zavlékání nebezpečných nepůvodních druhů z r. Phytophthora je výsadbový materiál (v průměru je v ČR oomycety kontaminováno přes 70 % zásilek (balíků) sazenic). Závlahová voda představuje obvykle méně závažný zdroj těchto patogenů. Podstatný je rozdíl ve zdroji závlahové vody – voda z rybníků, vodních toků a velmi pravděpodobně recyklovaná voda z retenčních nádrží představuje poměrně významný zdroj oomycetů. Pro omezení zavlékání patogenů s výsadbovým materiálem je velmi významné zavádět adekvátní opatření ve školkařských provozech. Mezi nejdůležitější body patří výběr vhodného (odolného) materiálu, vhodných pěstebních ploch (nejlépe panenské půdy v černozemních oblastech s menším množstvím srážek s provzdušněnými, lehkými a pokud možno bohatými půdami s intenzivním mikrobiálním životem), rotace plodin, minimalizace přemokření a nadbytečné zálivky. Samozřejmá je adekvátní péče, vhodný způsob a místo zakládání a uchování materiálu, kontrola jeho zdravotního stavu a důsledné používání vhodných přípravků na ochranu rostlin (včetně máčení kořenů před uložením rostlin do boxů či transportem) a jeho správné načasování. Z hlediska odolnosti podnoží vůči patogenům z r. Phytophthora platí (nikoliv však absolutně), že podnože peckovin jsou častěji odolnější než podnože jádrovin. U jádrovin, bývají hrušňové podnože obvykle odolnější než jabloňové. Relativně více jsou poškozovány mladé stromy, zákrsky a obecně nižší tvary vysazované v hustším sponu. Za odolnější (nikoliv však plně rezistentní) lze považovat např. podnože B.9, B.118 a většinu podnoží série G (např. G 41, G 65 aj.). Běžné podnože série M jsou většinou poměrně citlivé (M.9, M.26), některé jsou však obvykle odolnější (M.4, M.44). Za velmi citlivé lze považovat podnože série MM (např. MM 104, MM 106, MM 111). U většiny podnoží však byla zjištěna značná variabilita, proto je třeba k výběru podnože přistupovat individuálně a na základě lokálních zkušeností. U peckovin lze za odolnější pokládat podnože myrobalán, Mariana 2624, sérii Krymsk a jiné, naopak za obecně citlivé lze označit mahalebku a meruňkový a švestkový semenáč. U většiny podnoží jsou výsledky proměnlivé, případně je lze označit jako středně citlivé – např. ptáčnici, Myrandier, Nemaguard, Weigi, St. Julien, GiSelA 6 či WaVit. Význam v tomto směru má i odolnost štěpovaných odrůd (roubů). Obecně mezi citlivé či více napadané odrůdy lze zařadit např Coxovu renetu, Grimesovo zlatožluté, Topaz, Idared, Red Jonaprince a další. Vzhledem ke známému vzájemnému ovlivňování podnoží a roubů lze předpokládat, že i může docházet k ovlivnění úrovně citlivosti či rezistence, výsledek ovšem závisí na lokálních zkušenostech. Opatření v sadech jsou poměrně komplikovaná, významně se liší podle typu produkce (konvenční, integrovaná, ekologická), nemusí být vždy dostatečně účinná a významnou roli v nich hrají preventivní opatření. Vedle pravidelné kontroly výskytu symptomů patří nejdůležitější role v ochraně sadů preventivním opatřením. Jejich cílem je zabránit rozšíření oomycetů do sadů a upravit prostředí a pravidla provozu a péče v sadech, tak, aby se minimalizovala možnost šíření patogenů. Klíčovými faktory v boji proti oomycetům jsou zejména zdroj materiálu a jeho citlivost, zakládání sadů na panenských půdách v pedologicky a klimaticky optimálních oblastech, na svažitých či vyvýšených pozemcích s optimální vodními a půdními poměry (vhodné půdní vlastnosti a jejich udržování – aerace, propustnost, závlaha, mikrobiální aktivita apod., bránění utužení půdy apod.). Také používání vhodných odolnějších podnoží i odrůd, zvýšení sponu, adekvátní péče o stromy i sady, minimalizace poškození (např., při podřezávání) a dalších rizikových operací (např. pojezdy mechanizace v rizikových obdobích v napadených částech sadů), udržování travnatých příkmenných pásů i meziřadí, dostatečná hygiena (např. hrozí infekce spadaného ovoce a nechtěné šíření spolu s ním), kontrola zdravotního stavu a včasné adekvátní zásahy v případě zjištění rozvoje infekce. V případě podezření či potvrzení choroby je zapotřebí, aby opatření byla přijímána co nejdříve. Kurativních opatření je relativně málo a vždy je třeba využívat celé škály zásahů. Možná opatření závisí na rozsahu infekce, perspektivě pěstování sadu, jeho stáří, citlivosti podnoží a odrůd, půdních a vodních poměrech a péči. V některých případech (vyšší stáří sadu, vhodné půdní a vodní poměry, odolné podnože aj.) se vyplatí jen odstranění napadených stromů, v jiných naopak mohou být opatření výraznější, omezující šíření a dopad patogenu, spojená s případnou dílčí obnovou sadu. Odumřelé a silně napadené stromy je nutné odstranit (provádí se v době vegetačního klidu, nejlépe za mrazu). Plochy po odstraněných stromech pokud možno nedosazovat (hrozí tzv. „apple replant disease“). V opačném případě je vhodné několik let počkat a používat co nejvíce odolné podnože štěpované pokud možno výše nebo s mezikmenem. Technika se v provozu pohybuje nejprve ve zdravých sadech a nenapadených částech sadů kontaminovaných. V napadených částech se omezí rizikové operace ovlivňující šíření patogenu (např. podřezávání, nevhodná závlaha, nadměrné pojezdy technikou v rizikovém období aj.), naopak vhodné je zelené hnojení, mulčování, zlepšení travního porostu apod. Z hlediska přípravků na ochranu rostlin je nutno konstatovat, že téměř všechny, které jsou registrovány do sadů, jsou pro omezení oomycetů nevhodné. Nadto registrace jediného dostatečně účinného přípravku Aliette 80 WG končí v r. 2021. Vzhledem k současné situaci je zapotřebí, aby byla jeho registrace prodloužena a použití jasně určeno proti oomycetům, nebo aby byly do sadů registrovány přípravky jiné s obsahem fosfonátů (např. velmi účinný Phosphite nebo Soriale či LBG-01F34, které jsou v ČR již registrovány), případně látky další (metalaxyl). Fosfonáty jsou účinné zejména v případě aplikace na stromy v počáteční fázi poškození a v prevenci šíření choroby do okolí z rozvíjejícího se ohniska choroby. V testech se potvrdilo, že oproti postřiku je účinnější metoda injektáže, jejíž další výhodou je možnost cílené aplikace na vybrané stromy bez jakéhokoliv ovlivnění okolí. V případě schválení by představovala optimální metodu ošetření v provozech, kde není plošné používání přípravků na ochranu rostlin možné či žádoucí. K plošnému a rychlému napadení sadů oomycety dochází v ČR prozatím poměrně zřídka a vždy se jedná o výsadbu sadů v nevhodných podmínkách (např. na pseudoglejích) nebo došlo k zanedbání rozvoje choroby. V takovýchto případech jako kurativní opatření obvykle připadá v úvahu pouze odstranění mrtvých a více napadených stromů, opakované plošné ošetření přípravky na ochranu rostlin, které je rovněž teoreticky možné (Aliette 80 WG), zrušení závlahy a případné převedení sadu do integrované či konvenční produkce. Přesto lze v těchto případech i při provedení radikálních opatření očekávat chronické poškození, výrazně snížené výnosy, opakovaný vznik lokálních ohnisek a možnou předčasnou likvidaci sadu. Významně zamořené plochy je pak vhodné na delší dobu vyloučit z pěstování ovoce a dalších citlivých plodin a převést je např. na travní kultury. |
|---|
| Popis výsledku v anglickém jazyce |
Invasive species from the genus Phytophthora belong among the most important plant pathogens causing significant losses in fruit growing. On the basis of work carried out in the frame of research project TH02030521 the presence of 30 Oomycetous species was confirmed in orchards of the Czech Republic. Many of which are non-native invasive organisms causing serious damage to trees. Among them Phytophthora cactorum is the most important species, which has been identified as the most common and very pathogenic. In addition, a number of other dangerous oomycetes (e.g. P. plurivora, P. cambivora, P. chlamydospora×amnicola and others) and fungal pathogens have been identified. For oomycetes is very characteristic introduction together with nursery material and spontaneous irrigation water. Local dissemination then occurs together with drainage and surface flushing, movement of mechanization, attacked above ground parts (fruits) and other ways. In orchards, these pathogens cause mainly rot of roots, root crowns and collars of infested trees, but they can attack any living tissues of hosts. Due to the general distribution, potential significance, hidden way of life and difficult elimination of pathogens from the genus Phytophthora, these organisms must be considered as one of the most significant threats, which can result not only in significant production losses, but also in long-term infestation of orchards and possibly forced partial or complete destruction of highly affected orchards. Limiting or eliminating these pathogens from growing areas is very difficult due to their biology, hidden way of life and limited possibilities of effective interventions and require an integrated approach. The measures in orchards can be divided into preventive and curative. In the Czech Republic, it was found that the dominant (but not the only) method of introduction dangerous non-native Phytophthora species is planting material (on average, more than 70% of consignments (packages) of seedlings are contaminated here). Irrigation water is usually a less serious source of these pathogens. The difference in the source of irrigation water is significant – water from ponds, watercourses and very probably recycled water from retention reservoirs is a relatively important source of oomycetes. To reduce the introduction of pathogens with planting material, it is very important to introduce adequate measures in nursery operations. The most important points are the selection of suitable (more resistant) plant material, suitable growing areas (preferably virgin soils in chernozem areas with less precipitation with aerated, light and preferably rich soils with intensive microbial life), crop rotation, minimization of period of full saturation of soil by water and excess watering. Of course, adequate care, appropriate method and place of storage of the material, control of its health state and consistent use of suitable narrow-spectrum plant protection products targeted against oomycetes (including dipping the roots before placing plants in boxes or transport) and its correct timing. In terms of resistance of rootstocks to Phytophthora pathogens applies (but not absolutely) that pome fruit rootstocks are more often resistant than stone fruit rootstocks. For pome fruits, pear rootstocks tend to be more resistant than apple ones. Relatively more endangered are also young trees, dwarf and generally lower trees and trees planted in a higher density. For example, rootstock B.9, B.118 and most rootstocks of the G series (e.g. G 41, G 65, etc.) can be considered more resistant (but not fully resistant). Common M series rootstocks are mostly quite sensitive (M.9, M.26), but some are usually more resistant (M.4, M.44). The MM series (e.g. MM 104, MM 106, MM 111) can be considered very sensitive. However, for most rootstocks, considerable variability has been identified therefore the selection of the rootstock should be approached individually and on the basis of local experience. For stone fruits, the rootstocks myrobalan, Mariana 2624, Krymsk series and others can be considered more resistant, whereas mahaleb and seedlings of apricot and plum can be described as generally sensitive. For most rootstocks, the results are variable or can bedescribed as moderately sensitive – e.g. wild cherry, Myrandier, Nemaguard, Weigi, St. Julien, GiSelA 6 or WaVit. The resistance of scion is also important in this respect. In general, sensitive or more attacked varieties include, for example, Cox‘s Orange Pippin, Grimes‘s Golden Yellow, Topaz, Idared, Red Jonaprince and others. Due to the known interaction of rootstocks and scions, it can be assumed that the level of sensitivity or resistance may also be affected, but the result depends on local experience. The measures in orchards are quite complicated, differs significantly according to the type of production (conventional, integrated, ecological) and they all may not always be sufficiently effective. In addition to regular inspection of the appearance of symptoms, the most important role in the protection of orchards belongs to preventive measures. Their aim is to prevent the introduction of oomycetes into orchards and to modify the environment, rules of operation and care in orchards in such a way to minimize the possibility of spreading pathogens. Key factors in the fight against oomycetes are, in particular, the source of the material and its susceptibility, the establishment of orchards on virgin soils in pedologically and climatically optimal areas, on sloping or elevated plots with optimal water and soil conditions (suitable soil properties and their maintenance – aeration, permeability, irrigation, microbial activity, preventing soil compaction, etc.). Also the use of suitable more resistant rootstocks and scions, decrease of tree density in orchard, adequate care of trees and orchards, minimization of their damage (e.g., root undercutting) and other risk operations (e.g. mechanization travels) in risky periods (pathogen activity, long-term soil saturation) in the infected parts of orchards, maintenance of grass strips in tree-rows and inter-rows, adequate hygiene (e.g. risk of infection of fallen fruit and unwanted spread with it), more frequent inspection of disease symptoms in susceptible parts of orchards and timely adequate interventions in case of detection of infection. In case of suspicion or confirmation of the disease presence, measures should be implemented as soon as possible. Curative measures are relatively few and a wide range of interventions should always be used. Possible measures depend on the extent of infection, the prospect of growing the orchard, its age, the susceptibility of rootstocks and scions, soil and water conditions and care. In some cases (higher age orchard, suitable soil and water conditions, resistant rootstocks, etc.) it can pay only to remove highly infected trees, in others, measures may be more pronounced, limiting the spread and impact of the pathogen and associated with possible partial restoration of the orchard. Dead and heavily infested trees need to be removed (preferably in winter and in freezing temperatures). Areas after the removed trees cannot be replanted if possible (there is a risk of so-called „apple replant disease“). Otherwise, it is advisable to wait several years and use as resistant rootstocks grafted as high as possible or with an interstem. The operation technique moves in first in healthy orchards and uninfected parts. In the infected parts, risk operations affecting the spread of the pathogen (e.g. undercutting, inappropriate irrigation, excessive travel of technique during the risk period, etc.) are reduced, on the contrary, green fertilization, mulching, improvement of grass cover, etc., are appropriate. From the point of view of plant protection products, it should be noted that almost all those registered in orchards in the country are unsuitable for limiting oomycetes. In addition, the registration of the only effective Aliette 80 WG expires in 2021. In view of the current situation, its registration needs to be extended and the use clearly determined against oomycetes, or other phosphonate-containing products (e.g. very effective Phosphite or Soriale or LBG-01F34 which are already registered in the Czech Republic) or other substances (metalaxyl) should be registered in the orchards. Phosphonates are especially effective in the case of application at the initial stage of damage and in preventing the spread of the disease to the surrounding area from outbreaks of the disease in orchards. The tests confirmed that there is a more effective method of injection compared to spraying, the further advantage of which is the possibility of targeted application to selected trees without any influence on the surroundings. If approved, it would be the optimal method of treatment in trees where the widespread use of plant protection products is not possible or desirable. The large-scale and rapid infestation of orchards by oomycetes has been relatively rare in the Czech Republic so far and always related to the planting of orchards in unsuitable conditions (e.g. on pseudogley) or there has been neglected the development of the disease. In such cases, as a curative measure, only the removal of dead and more infected trees, repeated blanket treatment with plant protection products (Aliette 80 WG), the restriction of irrigation and the possible conversion of the orchard into integrated or conventional production, can be usually considered. Nevertheless, in these cases, even with the implementation of radical measures, chronic disease, significantly reduced yields, repeated occurrence of local outbreaks and possible forced liquidation of the orchard can be expected. It is then appropriate to exclude significantly contaminated areas from the cultivation of fruit and other sensitive crops for a longer period of time and to convert them into grass crops. |
| Klíčová slova oddělená středníkem |
Fruit orchards;fruit nurseries;apple;Malus;root and collar rot;Phytophthora;invasive pathogens;integrated management;prevention |
| Stránka www, na které se nachází výsledek |
- |
| Odkaz na údaje z výzkumu |
- |