| Identifikační kód |
RIV/68378076:_____/19:00510227 |
| Název v původním jazyce | Vaříme z ničeho: Válečné stravování v Bosně a Hercegovině mezi lety 1992-1995 |
|---|
| Název v anglickém jazyce |
Cooking with Nothing: War Cuisine in Bosnia and Herzegovina between 1992-1995 |
| Druh |
J - Recenzovaný odborný článek (Jimp, Jsc a Jost) |
| Poddruh |
J/B - Článek v odborném periodiku je obsažen v databázi SCOPUS společnosti Elsevier s příznakem „Article“, „Review“ nebo „Letter“ (Jsc) |
| Jazyk |
cze - čeština |
| Vědní obor |
50404 - Anthropology, ethnology |
| Rok uplatnění |
2019 |
| Kód důvěrnosti údajů |
S - Úplné a pravdivé údaje o výsledku nepodléhající ochraně podle zvláštních právních předpisů. |
| Počet výskytů výsledku |
1 |
| Počet tvůrců celkem |
1 |
| Počet domácích tvůrců |
1 |
| Výčet všech uvedených jednotlivých tvůrců |
Markéta Slavková (státní příslušnost: CZ - Česká republika, domácí tvůrce: A, vedidk: 6457436) |
| Popis výsledku v původním jazyce | Tento článek se soustředí na téma jídla v rámci ozbrojeného konfliktu. Ptá se, co se děje se sociálním aktérem a jeho „každodenním chlebem“ za podmínek extrémního hladu a všeobecného materiálního nedostatku? Na příkladu válečného stravování v Bosně a Hercegovině se věnuji zejména problematice každodenního obstarávání potravy v kontextu radikálních strukturálních změn. Rozvíjím tezi, že schopnost improvizace a znalost přírodního okolního prostředí v době krize zvyšuje šance jedince na přežití. Dále pak argumentuji, že v určitých situacích jídlo může být použito jako nástroj moci a sociální exkluze. V extrémním případě může dojít k pokusu vybrané jedince či skupiny skrze zabránění přístupu k potravě eliminovat. Výzkumné závěry, které zde prezentuji, jsou výsledkem mého dlouhodobého etnografického a historického výzkumu v Srebrenici a Sarajevu. |
|---|
| Popis výsledku v anglickém jazyce |
This article elaborates the topic of food in the context of an armed conflict. It asks what happens to a social actor and his/her „everyday bread“ in the conditions of extreme hunger and overall material scarcity? Using the example of eating practices during the war in Bosnia and Herzegovina in the 1990s, the author explores the issue of everyday subsistence strategies during the radical structural changes. She develops a thesis that the ability of improvisation and the knowledge of the natural environment in the time of crises significantly increases the chance of survival. Moreover, she also argues that in certain situations food can be used as a tool of power and a marker of social exclusion. In extreme cases, targeted groups and individuals can be intentionally starved out. These research conclusions are based on author‘s long-term ethnographic and historical research in Bosnia and Herzegovina, in the towns of Srebrenica and Sarajevo. |
| Klíčová slova oddělená středníkem |
anthropology of food;everyday eating practices;hunger;war;Srebrenica;Sarajevo;Bosnia and Herzegovina |
| Stránka www, na které se nachází výsledek |
http://revue.nulk.cz/pdf/r3-2019.pdf |
| Odkaz na údaje z výzkumu |
- |