| Identifikační kód |
RIV/67985955:_____/17:00485652 |
| Název v původním jazyce | Básník a lid. Bedřich Václavek mezi literaturou a folklorem |
|---|
| Název v anglickém jazyce |
The Poet and the People. Bedřich Václavek between Literature and Folklore |
| Druh |
J - Recenzovaný odborný článek (Jimp, Jsc a Jost) |
| Poddruh |
J/A - Článek v odborném periodiku je obsažen v databázi Web of Science společností Thomson Reuters s příznakem „Article“, „Review“ nebo „Letter“ (Jimp) |
| Jazyk |
cze - čeština |
| Vědní obor |
60205 - Literary theory |
| Rok uplatnění |
2017 |
| Kód důvěrnosti údajů |
S - Úplné a pravdivé údaje o výsledku nepodléhající ochraně podle zvláštních právních předpisů. |
| Počet výskytů výsledku |
2 |
| Počet tvůrců celkem |
1 |
| Počet domácích tvůrců |
1 |
| Výčet všech uvedených jednotlivých tvůrců |
Joseph Grim Feinberg (státní příslušnost: CZ - Česká republika, domácí tvůrce: A, vedidk: 2211181, orcid: 0000-0002-5858-7516, researcherid: H-6302-2014) |
| Popis výsledku v původním jazyce | V této studii se usiluji o rekonstrukci klíčových momentů myšlení literárního kritika a folkloristy Bedřicha Václavka (1898–1943). Václavek je obecně uznáván jako významná osoba meziválečného literárního vývoje a rovněž jako badatel, který zkoumal žánry lidové kultury, jež dříve unikaly vědecké pozornosti. Jeho myšlení však není známo jako syntetický celek. Nicméně Václavek se zabýval paralelními otázkami v svých dvou hlavních V této studii se snažím uchopit jeho myšlení jako syntetický celek. Václavek přesto řešil ve svých dvou hlavních oborech paralelní problémy a propracoval koncepce, které se navzájem doplňují a přidávají originalitu. Pokud nahlížíme na Václavka pouze jako na literárního kritika, vidíme v něm osobu, která sice vyjádřila a konfrontovala důležité výzvy své doby, ale která se zvláště nevyčnívá z mnoha podobných pokusů kritiků v různých zemích, kteří hledali způsoby přemostit experimentální literární ambice avantgardy a sociální cíle oněch politických hnutí, ke kterým se avantgarda nejčastěji hlásila. Pokud nahlížíme na Václavka pouze jako na folkloristu, vidíme v něm zas pečlivého vědce, který přispěl k rozvoji své disciplíny, ale nepřekonal hranice této disciplíny, aby vyložil obecnější společenský význam své práce. Jenom když vidíme celek Václavkova myšlení, uvidíme konceptuální inovativnost, kterou přenášel z folkloristiky na literární kritiku, a zároveň společenský význam, který nadobude folkloristika jako součást výzkumu do celkového vývoje estetického projevu lidí ve společnosti. To, co se vyrýsuje v syntetické rekonstrukci Václavkova myšlení, je soustavná snaha upřesňovat pojem „lid“ a jeho úlohu v estetickém vývoji, jak ve sféře literární, tak ve sféře ústní tradice a – což je pro Václavka snad ještě důležitější – v prostoru mezi psaným a mluveným slovem, kde se literatura a folklor mísí a z této směsi vychází všeobecná „kulturu“. |
|---|
| Popis výsledku v anglickém jazyce |
This study attempts to reconstruct key elements in the thought of literary critic and folklorist Bedřich Václavek. Václavek is generally recognized as a prominent figure in interwar literary development and as a researcher who examined genres of popular tradition that had previously eluded scholarly attention. Yet his thought is not well known as a synthetic whole. The reception of his work is divided into two separate fields, and interpreters have paid little attention to the importance of his folkloristic work on his understanding of literature, and to the importance of his literary theory on his understanding of folklore. Václavek’s work as a whole remains little known. Nevertheless, Václavek dealt with parallel issues in his two main fields, elaborating complementary conceptual frameworks, each of which contributed to the originality of the other. If we view Václavek only as a literary critic, we may see him as a figure who voiced and confronted crucial challenges of his times, but who does not particularly stand out from among the many other critics of his day who made similar attempts to bridge the experimental literary ambitions of the avant-garde and the social objectives of those political movements that the avant-garde most frequently embraced. And if we view Václavek only as a folklorist, we may see him as a careful scholar who contributed to the development of his discipline, but who did not go beyond its boundaries to lay out the more general social importance of this work. It is only when we look at Václavek’s work in its entirety that we perceive the conceptual innovation he brought to literary criticism from folklore studies, as well as the social importance acquired by folklore studies when it is connected to the overall aesthetic expression of the people in society. What emerges from a synthetic reconstruction of Václavek’s thought is his systematic attempt to explain the concept of “people” and its role in aesthetic development, both in the literary sphere and in the sphere of oral tradition – and (perhaps even more importantly for Václavek) in the space between the written and the spoken word, where literature and folklore meet and general “culture” emerges from this fusion. |
| Klíčová slova oddělená středníkem |
Marxism;interwar literary criticism;literary criticism;folklore studies;avant-garde |
| Stránka www, na které se nachází výsledek |
- |
| Odkaz na údaje z výzkumu |
- |